U3V
Univerzita třetího věku v Sýpce je monotematickým blokem odborných vzdělávacích přednášek zhruba odpovídajícím jednomu semestru. Přednášky se konají v prostorách expozice Sýpka - Muzeum Orlických hor v Rokytnici v Orlických horách a jsou přístupné jak pro registrované posluchače, tak pro "náhodné příchozí".
Registrace
Výhodou registrace je automatická rezervace místa. Registrovaní posluchači, kteří se zúčastní alespoň pěti přednášek z cyklu, obdrží certifikát o jeho absolvování. Univerzita třetího věku v Sýpce je určena zejména posluchačům z řad seniorů, přihlásit se však mohou i mladší uchazeči – věková hranice nebyla stanovena.
Termín registrace: 22. 1. 2026 - 13. 2. 2026
Registrace i účast na jednotlivých přednáškách jsou bezplatné.
Zájemci se mohou hlásit následujícími způsoby:
Osobně na recepci muzea Sýpka, každý den mimo pondělí od 9:00 do 17:00
E-mailem na adresu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript *
Korespondenčně: Přihlášky zasílejte na adresu Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Jiráskova 2, 516 01 Rychnov nad Kněžnou – na obálku napište „V3U“
Telefonicky: každý den mimo pondělí od 9:00 do 17:00 na telefonním čísle 491 616 941 *
* V případě přihlášení tímto způsobem stvrdí uchazeč svůj zájem podpisem přihlášky před zahájením první přednášky.
Letní semestr 2026
18. 2. 2026, 17:00
Pravěk Orlických hor a Podorlicka pohledem archeologie
Přednáší: PhDr. Martina Beková, vedoucí archeologického oddělení Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou
Náš region, částečně hornatý, poměrně zalesněný, byl po dlouhou dobu považován za pohraniční hvozd, který se otevřel osídlení až s nástupem kolonizace ve 13. století. Systematické sledování staveb archeologickým pracovištěm rychnovského muzea v posledních takřka čtyřiceti letech ale tento náhled zcela spolehlivě změnilo.
Sporadické nálezy ze starší a střední doby kamenné byly známy již dříve, a příliš jich nepřibylo. V dalších obdobích je tomu ale zcela jinak. S proměnou klimatu po poslední době ledové i k nám přicházejí první zemědělci a dramatickým způsobem mění osud lidstva. Ovládnutí zemědělských technik není menší změnou než průmyslová revoluce. Posléze i u nás zaznamenáváme příchod prvních Indoevropanů, jež uzavírá dobu kamennou. S nástupem využívání kovů, zejména bronzu, osídlení pod Orlickými horami vzkvétá a úrodnější půdy jsou velmi intenzivně využívány. Ze starších nálezů známe několik rozsáhlých žárových pohřebišť. Daří se nalézat i sídliště, a to v překvapivém rozsahu. Například Kostelec nad Orlicí lze v mladší a pozdní době bronzové a zejména pak ve starší době železné označit doslova za aglomeraci. Do stejného období patří i četné nálezy pokladů, které nacházejí spolupracovníci našeho muzea. Většinou se jedná o obětiny.
K výraznějšímu poklesu intenzity osídlení dochází v mladší době železné, v době, kdy umíme konkrétně pojmenovat obyvatele českých zemí jako Kelty, byť je otázkou nakolik jsou tehdejší obyvatelé výsledkem genetického mixu, tak typického pro naše země.
Velkou neznámou až do nedávna byla lidská přítomnost v Podorlicku v době římské a stěhování národů. Sídliště z doby římské se v posledních letech pomalu vynořovala díky detektorovým prospekcím. K prvnímu velkému terénnímu odkryvu došlo až na obchvatu Opočna. I z přírodovědných pramenů víme, že 4. století našeho letopočtu, stěhování národů, je stoletím katastrof, výsledkem změny klimatu (vysychání středoasijských stepí), a následnými velkými kmenovými přesuny, nekonečným řetězem vojenských střetů, které s sebou vždy nesou nemoci a hladomor. Východ Čech se z temného období stěhování národů vzpamatovával jen velmi postupně. Z Podorlicka zatím známe první již slovanské osídlení až z 8. století našeho letopočtu.
25. 3. 2026, 17:00
Husitství ve východních Čechách
Přednáší: Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph.D., historik, vysokoškolský pedagog
Východní Čechy se v době husitské revoluce staly dějištěm celé série dramatických událostí a mocenských zvratů. Ve spojení s Pražany zdejší husité vyrvali katolickým silám všechna věnná města, vyvrátili dominikánské i některé benediktýnské kláštery. Příhraniční oblasti zažily nájezdy Slezanů a tvrdé husitské odvety, celý region pak sérii střetů s domácími katolickou šlechtou (tzv. Strana Opočenských) a postupnou pacifikaci jejích hradů.
Po faktickém rozpadu místního orebského bratrstva východním Čechám dočasně vládla Praha a její hejtmané v čele s Divišem Bořkem z Miletínka, než narazili na Jana Žižku, který jim v krvavých střetech tento region vzal a vybudoval zde nové radikální husitské bratrstvo. To si po jeho smrti zvolilo příznačný název – sirotci. Až do bitvy u Lipan představovalo spolu s tábory hlavní husitskou sílu v celém království a podniklo i řadu samostatných vojenských tažení do okolních zemí. Na rozdíl od táborů a Prahy nesmiřitelní sirotci odmítali jakákoli jednání s Zikmundem Lucemburským a ještě půl roku po jeho návratu na český trůn s ním Hradec Králové pod vlivem proslulého kněze Ambrože vedl osamocenou válku.
15. 4. 2026, 17:00
Baroko v Orlických horách
Přednáší: PhDr. Bohumír Dragoun, Ředitel Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v O. h., Předseda spolku Villa Nova Uhřínov, archeolog, historik
Anotace bude zveřejněna později.
29. 4. 2026, 17:00
Kladsko a východní Čechy
Přednáší: Prof. PhDr. Ondřej Felcman, CSc., historik, vysokoškolský pedagog
Přednáška se zaměří na dějiny sousedního přeshraničního regionu Kladska, především ve středověku a novověku, kdy byl kladský kraj součástí českého státu.
Připomene jeho původní východočeské zakotvení, jeho následné osamostatnění do nové kastelánie na severovýchodě Čech a postupnou přeměnu autonomního manského, tzv. vnějšího kraje v jediné české hrabství. Zmíní geopolitický význam zemičky i dynastické záměry, které s Kladskem spojoval jeho nový majitel Jiří z Poděbrad poté, co se stal českým králem. Vzpomene vládu Jindřicha I. Staršího, Poděbradova syna, za níž se stabilizovaly kladské hranice; vývoj hrabství v novověku, kdy se třetí kladskou hraběcí dynastií stali čeští králové z habsburského rodu; účast kladských na stavovském povstání; dobu pobělohorské rekatolizace a souběžného zesilování vazeb Habsburků k hrabství a konečně období slezských válek, v nichž Marie Terezie v roce 1742 ztratila s většinou Slezska také Kladsko. Závěrem budou nastíněny základní kontury kladských dějin v pruském, resp. německém státě (do 1945) a nyní v sousedním spojeneckém Polsku.
13. 5. 2026, 17:00
S podzimem se dostavil zlý host. Cholera jako následek války 1866 ve východních Čechách
Přednáší: PhDr. Vojtěch Kessler, Ph.D., historik, vysokoškolský pedagog
Válka roku 1866 se do dějin zapsala nejen bitvami, ale i strachem, nemocí a každodenním bojem o přežití. Přednáška nabídne pohled na cholerovou epidemii, která spolu s pruskou armádou zasáhla české země a proměnila životy tisíců lidí. Na základě dobových svědectví ukáže, jak lidé nemoc pojmenovávali a popisovali, z čeho ji vinili, jak souvisela se stravou vojáků i se sociálním postavením nakažených. Uslyšíte o panice, která epidemii předcházela, o laických představách o příznacích, o metodách „léčby“, ale i o tom, jak vysoká úmrtnost zasáhla každodenní fungování obcí a církví. Přednáška přiblíží, jak se v mimořádné situaci prolínaly válka, strach, víra a snaha porozumět neznámé hrozbě – a proč je tento příběh překvapivě aktuální i dnes.
10. 6. 2026, 17:00
Anna Proletářka nebo třeba Kristián? Jaký byl skutečný život za první republiky ve východních Čechách?
Přednáší: Doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., Ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové, historik, vysokoškolský pedagog
K období první republiky máme často tendenci romanticky vzhlížet jako k době ekonomického úspěchu. Jaká však byla tato doba doopravdy? Přednáška nabídne pohled za idealizovaný obraz meziválečného Československa se zaměřením na východní Čechy. Zaměří se na každodenní život obyčejných lidí, sociální rozdíly, postavení žen, práci, bydlení i volný čas. Ukáže, jak se lišila realita měst a venkova a s jakými problémy se tehdejší společnost skutečně potýkala. Dozvíte se, kolik stálo které zboží a kdo si jej mohl dovolit, jak byl těžký život v době velké ekonomické krize a mnoho dalšího.
Upozorňujeme, že termíny či témata přednášek se mohou změnit. Sledujte naše webové stránky.
Univerzitu třetího věku ve spolupráci připravují Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Město Rokytnice v Orlických horách a Univerzita Hradec Králové.
| < Předchozí | Další > |
|---|
